Mé osobní setkání s Pavlem Horňákem

Tento nevšední zážitek proběhl v květnu roku 1998. V Mníšku pod Brdy se konala slavnost k výročí založení města a při této příležitosti zde hrálo fotbalový zápas mužstvo Amfora složené z kulturních špiček TV Nova a dohasínajících hvězd české pop-music. Soupeřem jim byli místní veteráni. Za Amforu nastoupil vedle Hložka, Semelky, Náhlovského, Rosáka, Hrdinky či Z. Merty, který jako jediný z hráčů uměl slušně kopnout do míče, i Pavel Horňák.

Musím přiznat, že ani jeho fotbalový výkon z průměru nevyčníval a bylo by lepší, kdyby zůstal u zpívání. U komentátorského mikrofonu se střídali "vtipálkové" Novotný a Náhlovský, keří prezentovali i své dva fórky, co na Horňáka vymysleli a říkají je na každém zápase Amfory. Prý ho už konečně přestala vodit na tréninky maminka a dokonce ho minulý týden přistihli, jak na záchodě tajně kouří. A aby nemusel nosit při řízení brýle, nechal si do svého Favorita namontovat přední sklo se čtyřmi dioptriemi.

Tragikomický zápas mě moc nezajímal, spíše jsem se soustředil na to, jak získat po zápase Pavlův podpis. Když odcházel ze hřiště, oslovil jsem ho: "Pavle, moh' byste se mi podepsat?" Na to on odpověděl: "Jo, jasně, já si jen něco zařídím." Než mi došlo, že to byla jen laciná finta, jak se zbavit dotěrných fanoušků, už byl pryč. Sice už tou dobou po něm nikdo skoro ani neštěkl, ale na zápase bylo plno dětí, které sbíraly podpisy, aniž by věděly, o koho jde, tak to trochu omlouvá jeho povýšené chování.

Věděl jsem však, že ještě bude mset absolvovat cestu ze šaten k autu. Vylezl sice druhou stranou, než jsem čekal, ale naštěstí jsem si ho všiml a u auta jsem ho dohnal. Požádal jsem: "Nebyl by ten podpis?" A on řekl: "To víš, že jo." Jenže jsem neměl tužku, kterou nakonec našel Zdeněk Merta, s nímž jel Pavel v autě. Podepsal se mi na cyklistickou rukavici, takže mám teď pěkný pár, protože na té druhé mám zase podpis Paľa Habery. Další náš rozhovor vypadal takto: "A se zpíváním jste už úplně skončil?" - "No, to už dávno." - "To je škoda, já mám všechny vaše desky a je to paráda." - "Jó? Díky. Tak ahoj." - "Ahoj."